Doctor Who and his Last Christmas (...aneb co vytáhlo Moffata z kejdy nenávisti.)

Vánoční speciál nakonec sluje názvem „Last Christmas“ (Oh thank god.) Je brzo po premiéře, takže tuším, že ho většina ještě neviděla. Proto budu psát naprosto bez spoilerů. (Jak to pujde.) Mám ukrutnou potřebu někde vyfiltrovat své dojmy, ale taky vám nechci zkazit zážitek.

Vítejte ve světě, kde...možná zrovna nejsou Vánoce, všechno je dlouhý příběh a dívky se před spaním neodličují. Asi tolik k úvodu. Pointa je (NO SPOILERS), že vlastně nikdo nechápe co se děje. NIKDO. (Celou stopáž...) A když to nakonec nějak skončí, najednou všechno chápeme. (Skoro.)

Osobně mám dojem, že se Moffat tímhle dílem zachránil. (Sebral všechno co kdy fungovalo a uplácal z toho speciál.) (Dat refferences.) Našlo by se tam trochu z čehokoliv. (Ghostbusters, Kruh, Počátek, jistý díl v páté sérii... JSEM MAGOR, NEBO JSTE TAM TAKY ZAHLÍDLI PETRA PANA?) Jsem nadšena. Zrovna vytahuju Moffata ze záložky „Věci, které se nestaly.“ (Inside joke...)

Doctor nahodil nový hadry štýl. Teď působí mnohem více badass. Prostě stylouš. * man in black hood * Dál už se o něm rozepisovat nebudu. (Věřím, že můj osobní fetiš nikoho nezajímá.)

Abych teda jenom všechno nechválila... Kdo má krucinál všude po baráku tabule?? A je takový člověk normální? Máš snad ty v baráku třiprdele tabulí?

Dál už to bez spoilerů nejde...

A na konec jen tři slova. My. Little. Pony.